Letní tábor lze právem považovat za vrchol celoroční činnosti každého skautského oddílu, a ne jinak je tomu v případě toho našeho. Ten letošní se konal v půli července na tábořišti u Žižkova pole na Vysočině, kde pravidelně táboříme již mnoho let. Strávili jsme dva týdny v těsném sepětí s přírodou – spali jsme v indiánských stanech tee-pee, učili se rozdělávat oheň, ošetřovat zranění, poznávat rostliny, pomáhat s přípravou jídla, pracovat se dřevem. Přesto jsme měli k dispozici veškerý komfort v podobě prostorné jídelny, plně vybavené kuchyně (kde nám kuchař s pomocí ostatních vařil samé dobroty), indiánské sauny nebo sprchy s horkou vodou. Zároveň jsme si užili spoustu zábavy při hrách a soutěžích, výletech, i jen tak při pobytu se svými kamarády. Z táborového programu zmíním také jeho duchovní část, která kromě nedělních výprav na bohoslužby do okolních vsí a dalších menších programů zahrnovala letos poprvé mši svatou přímo na našem tábořišti, kterou pro nás sloužila vzácná návštěva – otec Petr.
Součástí každého našeho tábora je celotáborová hra, která je stylizována do jednotného tématu s legendou, kostýmy a scénkami, a proplétá se celým táborovým programem. Na letošním táboře jsme se ve hře založené na filmu „Království nebeské“ stali na celý tábor rytíři, kteří se vydávají na křížovou výpravy do Svaté země. Kromě toho, že hra zaručila spoustu zábavy pro účastníky (a nutno dodat, že i pro nás vedoucí) měla i samostatný výchovný smysl. Účastníci tábora se snažili chovat pole rytířských ideálů, tedy čestně, zdvořile, odvážně apod. Zároveň se však učili toleranci k jiné kultuře a náboženství – v průběhu hry poznali, že se i mezi křesťanskými rytíři mohou nacházet fanatičtí násilníci, a naopak mezi muslimskými bojovníky čestní protivníci, se kterými je možné udržovat přes odlišné názory a vyznání vzájemný respekt. Toto poselství bylo završeno závěrečným uzavřením míru a společnou slavnostní hostinou.
Žádné komentáře:
Okomentovat