V pátek 11. března večer bylo po příchodu do našeho kostela na první pohled něco neobvyklého. Dlouhá řada židlí se vinula od táborové nástěnky středem kostela až k obětnímu stolu. Při bližším pohledu byl vidět na každé židli obrázek s textem jednotlivého zastavení křížové cesty. Zastavení bylo netradičně šestnáct. V prvním děti přijaly pozvání Pána Ježíše a poslední zastavení je dovedlo až ke slavnému vzkříšení – Ježíš žije a my můžeme žít s Ním. Obětní stůl je místem tajemného setkání minulosti se současností, kde se znovu a znovu při každé mši svaté Ježíšova oběť zpřítomňuje. Proto zde děti končily svou křížovou cestu, která byla formou rozhovoru dětí o jednotlivých událostech.
Druhá křížová cesta dětí se uskutečnila o týden později. Opět se při ní zpívala písnička s kytarou Až na kříž. Tentokrát to byla křížová cesta se symbolickými předměty. Každý předmět měl svou specifickou barvu látkového pozadí. Symbolické předměty totiž mohou pomoci propojit umučení Pána Ježíše s každodenním životem dětí (Bible, mísa s vodou, sešit domácích úkolů, obraz srdce, obraz Panny Marie, brýle, obvaz, pětka z písemky, „na kterou jsem se tak dlouho učil…“, hračky, kameny, křestní rouška, prášky od bolesti, smutný kříž, slzy, hřbitovní svíce, zářící žlutý kříž). Poslední netradiční zastavení neslo nadpis „Ježíš ale žije!“ Světlo, radost, víra… Kříž – symbol vítězství, slávy, vzkříšení. Kříž je prázdný. Kdybys Ježíše hledal, nemusíš chodit daleko – je ve Tvém srdci. A to už je velikonoční radost!
Žádné komentáře:
Okomentovat