A my, maminky z farnosti, jsme chtěly vytvořit místo, kde se můžou přátelit maminky i děti. Společně se pomodlit, zazpívat, nechat děti hrát samotné, ale přitom být nablízku a pomoci, když si dítě se sebou samým nebo s druhým malým kamarádem neví rady. Vlastně ještě přesněji, nejsme jen pro maminky, ale i pro babičky s dětmi nebo tatínky s dětmi nebo dědečky s dětmi, prostě pro toho, kdo chce s malým dítětem přijít a žít s ním farní společenství. Zní to trochu jako klišé, ale z vlastní zkušenosti vím, že není snadné najít prostředí, kde by lidé byli otevření a přijímali všechny i s jejich chybami nebo odlišným světonázorem. A právě této otevřenosti i přijetí si velice cením. A mám radost, když můžeme s dětmi být ve společnosti jiných věřících rodin. Maminky si trochu oddechnou a popovídají o svých radostech i strastech a děti se trochu okoukají - a třeba zjistí, že při nedělní mši svaté nejsou v kostele jen cizí lidé, ale že jsme společenství, kde máme přátele; že setkání s Bohem neprobíhá jen v našich srdcích, ale i skrze naše blízké a bližní a že v kostele jich je takových spousta.
Lenka Obrtlíková
Žádné komentáře:
Okomentovat