Abychom stihli náročný program, vyvezl nás autobus až k poutnímu kostelu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Za jemného mrholení jsme prošli ochozem, přes starý hřbitov do kostela, kde už na nás čekala průvodkyně, která nás seznámila s historií tohoto chrámu. Za odměnu dostala od otce Petra hrníček, který rozdává svým farníkům při návštěvách.
Po prohlídce překrásného kostela jsme sestoupili po pěkně upravené cestě do cisterciáckého kláštera ve Žďáru n/S. Zde nás očekával P. Záleský, který nám odtajnil historii zdejší basiliky.
Oběd byl domluvený v hospůdce „ Na stezce“, kterou vlastní místní farnice – velmi dobrá kuchařka.
Po jídle už na nás čekal autobus, aby nás odvezl do 12 km vzdálené vesničky Obyčtov, kde jsme si prohlédli místní raritu – kostel Navštívení P. Marie jehož půdorys je ve tvaru želvy jako symbol věrnosti, cudnosti. Autorem projektu je pravděpodobně J.B.Santini, který již byl v době realizace stavby po smrti. O historii nám pověděl místní kněz a také p. Jiřinka Ryzí, která zde trávila dětství u babičky. V parku na břehu řeky Oslavy je umístěna betonová socha želvy a obec ji má i ve svém znaku.
Při zpáteční cestě domluvil pan Jiří Šťasta krátkou zastávku v Křižanově u nově zbudované sochy sv. Zdislavy s kašnou a odpočinkovou zónou. Zde nám o jejím vzniku poutavě popovídala její iniciátorka paní N. Vodičková. Vzhledem k tomu, že jsme pospíchali, nezdrželi jsme se dlouho. Před kostel na Křenové jsme dorazili krátce před 18 hod. Zde již čekali trpěliví farníci na otevření kostela, aby se mohli přede mší sv. pomodlit růženec za obnovu Mariánského sloupu v Praze.
Co dodat? Pouť se opět vydařila, provázelo nás dobré počasí a spokojení jsme se vrátili domů. Všechny chrámy, které jsme dnes navštívili jsou dílem vynikajícího architekta J.B.Santiniho a kdo nezná jeho rukopis doporučuji si na Vysočinu zajet. Nemáme to tak daleko a stojí to za to. Už se těším na jaro, s jakým nápadem otec Petr přijde.
Hana Holubová
Žádné komentáře:
Okomentovat