Na sraz na Staré Osadě nás dorazilo tolik, že pro nás byl přistaven posilový spoj,
který jel přímo do Jedovnic bez mezizastávek, a do kterého se i tak připletlo
několik civilistů, kteří pak řešili, proč jim autobus nestaví tam, kde očekávají.
Naštěstí si to pak s řidičem domluvili,
a tak snad nikdo nezabloudil.
Dojeli jsme do Jedovnic, kde jsme
ale zjistili, že část lidí ještě nedorazila,
a tak někteří čekali a zbytek vyrážel
napřed. Po mírných komplikacích jsme
se ale všichni sešli za Jedovnicemi
a vyrazili směr Senetářov. Bylo nás cca 50 a jeden pes.
První zastávku jsme měli u vysílače v Kotvrdovicích, kde jsme nastudovali
historii z místní naučné cedule a kde se rozhodlo, že máme dost času, a tak
půjdeme delší, ale o to krásnější cestou lesem, kde jsme pak naší hromadnou
výpravou lehce šokovali místní dřevorubce.
Po příchodu do Senetářova jsme navštívili nejprve místní selské stavení
upravené na muzeum. Zde jsme nahlédli do života našich předků a prohlédli si
různé zemědělské stroje z širého
okolí. Dále byla součástí výstava
o perleťářství (výroba perleťových
knoflíků), toto řemeslo bylo v této
oblasti v 19. století rozšířené.
Načež jsme již zamířili do
kostela na mši. Zdejší kostel sv.
Josefa patří k moderním, dostavěn
byl v roce 1971. Po samotné mši pak byl poutavý výklad o tom, jak se kostel
navzdory komunistům stavěl a symbolice jednotlivých dekorací v kostele. Výklad všechny natolik zaujal, že
bylo třeba volat do restaurace v Jedovnicích, že na oběd dorazíme
s půlhodinovým zpožděním. I tak ale
bylo třeba spěchat, a tak jsme se
zrychleným přesunem přemístili do
Jedovnic, kde jsme si vychutnali zasloužený oběd. Následovala pak ještě
prohlídka místního kostela a pak už hurá domů.
Jan Šipr
Žádné komentáře:
Okomentovat