V sobotu 30. července se sešli odvážlivci z farnosti
Křenová, aby prošli výcvikem dračího jezdce
a společně porazili zlého černokněžníka Galbatorixe.
Již samotný počátek naší výpravy nebyl
nejjednodušší. Zastihla nás bouře, na kterou jsme byli
připraveni a chránili se štíty a nepromokavým
brněním. V hale hlavního nádraží již bylo příjemněji a
v klidu jsme se přesunuli do vlaku, kde nás čekal
malý kvíz, aby nám daleká
cesta do Alagaesie rychleji
utekla.
První náročný den se chýlil ke konci a jako každý
večer jsme den zakončili modlitbou, která letos byla
rozdělena pro starší a mladší jezdce.
Každé ráno nás probouzel líbezný zvuk kytary a
zpěvu. Nedělní ráno bylo neobyčejné. Přes noc se nám
na louce před farou objevila dračí vejce! Každé vejce si
vybralo svého budoucího dračího jezdce a také on
musel vycítit, které vejce je určeno právě a jen pro něj.
Drak si totiž vybírá svého jezdce již před vylíhnutím.
Stejně jako žádné ráno nechyběl budíček, tak se
naše rána neobešla bez ranní modlitby
a následné snídaně. Po snídani měli budoucí
dračí jezdci čas na hygienu a úklid pokojů.
Jakmile byli se vším hotovi, následovala
témátka, která byla také rozdělena podobně
jako večerní modlitby pro starší a mladší.
Na témátkách se jezdci mohli zamýšlet nad
tématy jako je vděčnost, skromnost,
pečlivost a jiné… Po témátkách všem
vyhládlo a čekala na nás svačinka, která se
převážně skládala z ovoce nebo buchet.
Dopolední program byl zaměřen na
výcvik budoucích dračích jezdců. Jezdci si
vybírali z orientace v přírodě a mapě,
výroby elfských šperků, chůze v přírodě na
boso, střelby z luku, výroby masek nebo
cvičení s vlastní vahou. Jiné dopoledne
jezdci prošli naučnou stezku o Marii Jahn
Paschalis v rámci příprav a oslav beatifikace,
nacvičovali představení na elfskou slavnost nebo se
snažili získat srdce srdcí Eldunarí.
Odpoledne byla fyzicky náročnější a jezdci
pátrali po Ra’zacích, osvobozovali elfku Aryu,
Bojovali se Stínem a sestavovali plánek na výrobu
meče pro kovářku.
Jezdci neměli klid
ani v nočních hodinách a
vydali se na dobrodružnou
cestu ke stromu Menoa
pro zářocel.
Jeden den nás čekala nesnadná cesta do
Ellesméry, kde se nám podařilo plně zotavit elfku
Aryu po boji se Stínem. Došli jsme na Ztracené
kameny, kde byl nádherný výhled po okolí a někteří
odvážlivci se vydali až na Jelení studánku.
V pátek byla poslední možnost porazit
Galbatorixe, po kterém jsme pátrali celou dobu, ale
nebylo lehké ho dopadnout. Společnými silami se nám Galbatorixe podařilo
objevit a v závěrečném souboji s Eragornem porazit.
Lucie Osvaldová
1 komentář:
PAX!
Okomentovat