Jitřní směny na Křenové

"Více než strážce na svítání, čeká má duše na Pána!" (srov. žalm 130) V postní době se v naší farnosti konala každý čtvrtek tzv. Jitřní směna. Šlo o ranní mši svatou, která pro nás měla být takovým "svítáním" v našem každodenním životě. Prostřednictvím biblických osobností a textů jsme si názorně ukazovali, jak můžeme řešit, často neřešitelné a bezvýchodné situace. Královna Ester nám ukázala, jak můžeme čelit různým intrikám a lstím. Jejím štítem byl Hospodin. Prorok Jeremiáš mluvil o stromě zasazeném u vod a o jalovci v pustině, který se spoléhá jen na sebe. Strom, který je zasazený u vod, vydrží i různé krize a sucha, zatímco jalovec v pustině uschne a spálí se. Silák z Lukášova evangelia nám připomněl jaký vliv (dobrý/špatný) na nás mají lidé, věci, prostředí, co všechno pod jejich vlivem dovedeme dělat (dobrého/špatného). Jak můžeme čelit naší tvrdohlavosti, nám ukázal Mojžíš, když se ze Sinaje vracel s desky desatera. Postavil se jako štít mezi Boha a svůj národ, a tím nám dal poznat, co opravdu k životu potřebujeme a v čem můžeme slevit, co zas až tak nepotřebujeme. Nejsme berani, aby vždy muselo být po našem, ale Boží synové a dcery, kteří drží pohromadě. Ježíš ve svých sporech s farizei a učiteli Zákona nám ukázal, jak se můžeme chovat v situacích, kdy se stáváme terčem různých pomluv, nenávisti a zloby. Jde to i bez odplácení zla zlým! Můžeme být terči, které rány nevrací, ale jen odráží a tlumí. Potom bude v našem životě i v naší společnosti svítat.