Dárek

 V těchto dnech jsme často zpívali: Blíž k tobě Bože můj......Tedy vykročme a pojďme blíž k Bohu - k oltáři, k obětnímu stolu, ke kněžím a hlavně k sobě navzájem. Bude se nám lépe zpívat, aktivněji se zapojíme do mše svaté modlitbou a odpověďmi. Při pozdravení pokoje se nebudeme muset otáčet dokola, zda máme někoho na dosah, alespoň přes 2 lavice. 

   Dejme našim obětavým kněžím k vánocům dárek a pojďme do předních lavic. Jistě se jim bude lépe k nám promlouvat, když nebudou muset bloudit očima po celém kostele, ale budou se cítit uprostřed vzájemné rodiny. 

 V předních lavicích na nás také čeká dárek - měkčí klekačky ;-). Nebojme se této změny, jak se říká - změna je život nebo ,,Co se hýbá není mrtvé", nebuďme tedy mrtvou farností se syndromem prázdných předních lavic, ani ,, pravověrnými katolíky" co zásadně sedají na kraji lavice a drží si ,, své místečko". Nejlépe je začít u sebe a jít příkladem, tak tedy, já jsem po padesáti letech změnila levou stranu za pravou - ve většině kostelů, kam chodím, jsem blíže ambonu, lépe vidím i slyším, vše je jiné. V našem kostele na Křenové je mi velkou odměnou nádherná skleněná vitráž nad bočním vchodem, kterou jsem v předchozích letech zahlédla jen náhodně. 

 Klidný a požehnaný advent všem přeje      Božena Navrátilová