Podle dlouho dopředu oznámeného termínu výletu se navdšení cestovatelé sešli v sobotu 12.5.2018 na hlavním nádraží. Po přidělění "startovacích čísel" a zakoupení jízdenek se s námi v 8.50 hod. rozjel vlak směrem k Tišnovu. V Hradčanech, po opuštění nádraží jsme společnou motlitbou poděkovali Bohu a nadšeni krásným počasím vykročili po modré značce za O. Petrem. Nad městečkem se nachází dětské hřiště, kde byla naše první zastávka.Pokračovali jsme do kopce po nově zbudované cestě hrdelního práva, která je lemována sedmi kamennými zastaveními smrtelných hříchů ( pýcha, obžerství, smilstvo, lakomství,závist, lenost a hněv) na vrchol a stejnojmennou rozhlednu Klucanina.
Ta se nachází v n.v.416 m. Cestou jsme se stanuli na popravčím v Tišnova. Jen krátce z historie: stará osada byla povýšena na město, po založení kláštera ve vedlejším Předklášteří. Jádro Tišnova pochází ze 13. století, z této doby je i původní kostel. Při cestě k městu a při různých zastávkách se našel čas i na hry, motlitbu, rozhovory a na příjemné seznamování s farníky mezi sebou navzájem. Na konci Tišnova se před námi objevila brána ke klášteru Pota coeli.
Z historie - klášter založený roku1233 královnou Konstanciíbyl vybudován v burgundsko-cisterciánském slohu v jehož původní podobě je zachováno jádro (kostel, křížová chodba a kapitulní síň). Ostatní budovy byly v 16. - 18. století přestavěny. Nejcenější částí je portál hlavního vchodu.
Zde v klášterní kapli sester cisterciaček nám O. Petr odsloužil mši svatou a po ní nám něco o historii a současnosti kláštera řekla bývalá převorka s. Anežka.
Zůstaly zde pouze tři sestřičky, které nás prosí o motlitby za nová povolání zasvěceného života. Po přátelském rozloučení, požehnání na cestu i do dalšího života jsme nasměrovali své kroky k Tišnovskému nádraží a odtud zpět domů. Za velmi pěkný výlet děkujeme našemu Otci Petrovi a všem farníkům co přispěli k tomuto setkání, které dvojnásobně počtem a jistě i věkovým rozsahem ( 2 měsíce až 80 let) předčilo očekávání. Milá byla odvaha ing,arch.J. Šťasty s malou Barunkou v kočárku. Všem patří velké poděkování a díky Bohu.