Farnost čte Bibli

Často si kladu otázku, co můžu udělat proto, aby se Bible stávala stále více součástí našeho každodenního života. Když jsem v létě 2013 přišel do farnosti, začínal zrovna dvouroční program „Vezmi a čti celou Bibli“. Na bohoslužbě si tehdy přišlo pár lidí pro požehnání. Přijali tak výzvu alespoň jednou za život si přečíst celou Bibli. Někdo si ji četl sám doma, jiní se setkávali jednou za měsíc na faře a povzbuzovali se do další četby. Po přečtení Bible nám bylo jasné, že jsme za ty dva roky stihli jednotlivé kapitoly akorát přelétnout. Některé texty jsme už znali, ale některé pro nás byly úplně nové. 

Po tříroční pauze (2018) jsme začali číst Bibli ještě jednou a pomaleji. Četbu jsme zahájili starozákonní knihou Daniel, pak Ester, Tobiášem a Júditou. Nyní jsme se pustili do dvoudílné knihy Samuel, která nás seznamuje s dějinami izraelského národa. Na každé setkání si sami přečteme dvě kapitoly a podtrháváme si v nich, co nás zaujme nebo osloví. O to se potom podělíme s ostatními. Následuje exegetický komentář k daným kapitolám a snažíme se najít aktualizaci textu do našeho každodenního života. 

Zdá se mi, že se nám to začíná dařit. Texty, které si osvojujeme tímto způsobem, asi jen tak nezapomeneme. Je i pár lidí, co si tímto způsobem čtou tyto knihy sami doma a čtení si doplňují prezentacemi s exegetickým komentářem, které k jednotlivým kapitolám připravuje Miloslav Trmač. 

Mládež čte Bibli na přípravách na biřmování. S první skupinou biřmovanců jsme přečetli Skutky apoštolů, s druhou skupinou starozákonní knihu Sírachovec a teď třetí skupina čte starozákonní knihu Exodus. Bylo by pro mě velkým potěšením, kdyby čtení Bible i po přípravách na biřmování mezi mladými pokračovalo. 

Byl bych rád, kdyby se čtení Bible dostalo mezi studenty, pracující i mezi muže – zatím mají převahu ženy. Přitom čtení Bible není jenom pro ženy. Vím, že je to především otázka času, kterého je stále nedostatek. Možná se najde způsob a třeba i člověk, který by s nějakou další skupinkou pomohl. 

o. Petr Polívka