Chléb živí lásku

Pán Ježíš přirovnává sám sebe ke chlebu, který v nás živí lásku. Takovýto chléb je pro náš každodenní život nejen obrovskou vzácností, ale i lékem bez kterého se v životě s druhými lidmi neobejdeme. Nic cennějšího nám Pán Ježíš pro tento pozemský život nemohl dát, než sám sebe v proměněném chlebě. Je to On, kdo nás učí mít rád druhé i v okamžiku, kdy bychom je nejraději přerazili. Je to jediný pokrm, který znám, který v nás živí lásku (srov. modlitba po přijímání).