Výcvik dračích jezdců - farní tábor 2022, Sobotín

   V sobotu 30. července se sešli odvážlivci z farnosti Křenová, aby prošli výcvikem dračího jezdce a společně porazili zlého černokněžníka Galbatorixe. 

 Již samotný počátek naší výpravy nebyl nejjednodušší. Zastihla nás bouře, na kterou jsme byli připraveni a chránili se štíty a nepromokavým brněním. V hale hlavního nádraží již bylo příjemněji a v klidu jsme se přesunuli do vlaku, kde nás čekal malý kvíz, aby nám daleká cesta do Alagaesie rychleji utekla. 

 

Ochotný lid z Alagaesie nás ubytoval na místní faře. Následně jsme se přesunuli do nedalekého hostince, kde se nám představili místní hrdinové a zástupci jednotlivých národů. Nasuada, vyslankyně Vardenů; Brom, zdejší vypravěč příběhů; Orik, král trpaslíků; Solembum, zástupce kočkodlaků; Eragorn, dračí jezdec a Nar Garzhvog, zástupce z řad Urgalů. 

 

  První náročný den se chýlil ke konci a jako každý večer jsme den zakončili modlitbou, která letos byla rozdělena pro starší a mladší jezdce. 

  Každé ráno nás probouzel líbezný zvuk kytary a zpěvu. Nedělní ráno bylo neobyčejné. Přes noc se nám na louce před farou objevila dračí vejce! Každé vejce si vybralo svého budoucího dračího jezdce a také on musel vycítit, které vejce je určeno právě a jen pro něj. Drak si totiž vybírá svého jezdce již před vylíhnutím. 

    Stejně jako žádné ráno nechyběl budíček, tak se naše rána neobešla bez ranní modlitby a následné snídaně. Po snídani měli budoucí dračí jezdci čas na hygienu a úklid pokojů. Jakmile byli se vším hotovi, následovala témátka, která byla také rozdělena podobně jako večerní modlitby pro starší a mladší. Na témátkách se jezdci mohli zamýšlet nad tématy jako je vděčnost, skromnost, pečlivost a jiné… Po témátkách všem vyhládlo a čekala na nás svačinka, která se převážně skládala z ovoce nebo buchet. 

 

    Odpoledne byla fyzicky náročnější a jezdci pátrali po Ra’zacích, osvobozovali elfku Aryu, Bojovali se Stínem a sestavovali plánek na výrobu meče pro kovářku. 

  Jezdci neměli klid ani v nočních hodinách a vydali se na dobrodružnou cestu ke stromu Menoa pro zářocel. 

   Jeden den nás čekala nesnadná cesta do Ellesméry, kde se nám podařilo plně zotavit elfku Aryu po boji se Stínem. Došli jsme na Ztracené kameny, kde byl nádherný výhled po okolí a někteří odvážlivci se vydali až na Jelení studánku. 

   
 

   V pátek byla poslední možnost porazit Galbatorixe, po kterém jsme pátrali celou dobu, ale nebylo lehké ho dopadnout. Společnými silami se nám Galbatorixe podařilo objevit a v závěrečném souboji s Eragornem porazit.