A přece to stálo za to

   Zkoušel jsem několikrát otce Petra přemluvit, abychom nemířili na pouť do Boleslavi, ale vybrali něco jiného poblíž, a hlavně na Moravě. Vždyť tady máme tolik duchovního bohatství, nač tedy marnit časem a jet na pouť až do Prahy... Nakonec ale musím říci, že mě putování z Prahy k prvnímu hrobu svatého Václava opravdu nadchlo.

   Nevím, zda to bylo tím, že cestou bylo dost míst k zastavení a dokoupení potravin či něčeho dobrého k pití, nebo zda k dobré náladě v našem kolektivu přispěla právě ukončený zápas a výhra AC Sparty nad Baníkem 4:3. Nicméně počasím to určitě nebylo. Kromě blesku a záplav nás potkalo vše, chvíli padaly malé kroupy, jindy zase pršelo. A kdybychom měli ten silný vítr v zádech, mohli bychom být v Boleslavi ještě v poledne.

   Na cestu jsme se vydali s našimi dětmi na koloběžkách a nakonec jsme nelitovali. Skláním svůj obdiv přede všemi, kteří došli do Boleslavi pěšky, ať už byli jakéhokoliv věku.

   Prohlídka Staré Boleslavi byla pro mne velkým obohacením jak z odborného kulturně historického pohledu, tak pohledu duchovního. Slavení liturgie v místě zavraždění svatého Václava zkrátka zůstane v paměti. Boleslav stojí za to vidět, stojí za to navštívit místo, kde bratr bratru vrahem a kde se nakonec také pro nebe zrodil mučedník svatý Václav. Svatý Václave, oroduj za nás.

Jiří Šťasta

Pouť Via Sancta Mariana