Po mši svaté obdržely děti nový obrázek na druhý postní týden se zadáním - Každý večer se za někoho opravdově pomodlit. Co se tím myslí? Současný papež František říká: „ Modlitbě se učíme tak, jako se učíme chodit, mluvit … Řekni mi, jak se modlíš, a já ti řeknu, jak žiješ.“ Opravdově se pomodlit neznamená, že odříkáme naučenou modlitbu tak, jak odříkáváme básničky. I když naučené modlitby mají také svůj smysl, když třeba nenacházíme slova a také je v nich (zvláště v modlitbě Otče náš) obsaženo všechno důležité. Nemají však být odhrkáváním slov, abychom si splnili povinnost. Ale máme být pravdiví a i vůči Pánu Ježíši upřímní a otevření. A to se nejlíp daří, když se modlíme svými vlastními slovy. V modlitbě jde totiž o vztah.
Jak všechny děti odsouhlasily - když mám někoho opravdu rád, tak se s ním rád setkávám, mluvím s ním, říkám mu, z čeho mám radost, co mě trápí, co mi dělá starosti, ptám se ho, radím se s ním, spoléhám na jeho pomoc – to vše je opravdová modlitba. S Ježíšem můžeme mluvit vždycky, všude a o všem. Můžeme s Ním jít na procházku, cestovat s Ním autobusem, pozvat Ho na snídani a probrat s Ním všechno, co mě ten den čeká… jde jen o to, aby to bylo pravdivé. Takže „KAŽDÝ VEČER SE ZA NĚKOHO OPRAVDOVĚ POMODLIT“ znamená, že neodříkávám nic bezmyšlenkovitě. Ale přemýšlím, na někoho myslím a upřímně za něj prosím, svěřuji a odevzdávám ho Pánu. Tak o to se mají děti snažit příští týden.
Obrázek se zadáním úkolu - 2. neděle postní