ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Aktuality

Ilustrace
2. 12. 2017
Jak vznikla křížová cesta v kapli Sv. kříže v psychiatrické nemocnici
  V březnu roku 2017 se žehnala křížová cesta v nemocniční kapli na Žlutém kopci. Napadlo mě, že křížová cesta, by mohla být i v kapli sv. Kříže v Psychiatrické nemocnici, kde konám službu nemocniční kaplanky. Bavily jsme se o tom s jednou paní doktorkou., která byla nadšená touto myšlenkou. Ano, řekla jsem, ale kdyby tak tu křížovou cestu mohl namalovat někdo z pacientů. Paní doktorka mi zanedlouho napsala, že takový pacient v nemocnici je. Cestou do práce se totiž setkala se svou kolegyní, lékařkou z jiného oddělení, která ji o něm pověděla. Maluje krásně, napsala mi do mailu. Brzy jsme se s panem Zdeňkem Prudíkem setkali. Přišel do kaple a souhlasil, že obrazy namaluje. Na oddělení, kde přebýval, visí plno jeho obrazů. Krajinky. Na křížovou cestu si troufá.  Když je na světě 1. zastavení, setkáváme se s panem architektem Jiřím Šťastou z liturgické komise brněnského biskupství. Jeho souhlas znamená, že obrazy budou trvalou součástí kaple.  Pan Prudík však brzy zjišťuje, že malovat křížovou cestu není jako malovat krajiny. Najednou se jeho vlastní život dotýká života toho, kterého maluje. Ježíše, který nese kříž. Při 7. zastavení dochází ke krizi. Vrací se mu to, co v životě sám nemůže unést a s čím se léčí. Říká: spadnout jednou, to se může stát každému. Ale podruhé? To už je horší. Přesto se, díky Bohu, podařilo panu Prudíkovi povstat. S pomocí Boží a jeho lékařky. MUDr. Šantavé, která ví, že je potřeba starat se i o duši. Ona sama nazvala jeho malbu křížové cesty výbornou terapií. Napsala: Žiji s jasným vědomím,že skutečným lékem je eucharistie a skutečným lékařem Kristus Vzkříšený,v jehož službách si přeji být,……. Pan Prudík je ve své osobní historii velmi traumatizovaný a měl velmi těžce poškozenou schopnost věřit lidem i lékařům,v období krize-u 7.zastavení by to náš terapeutický vztah neunesl,díky péči duchovní osoby bylo možné pokračovat , v Duchu svatém, v ochraně svaté Trojice,v síle Vzkříšeného Ježíše se daří pokračovat v cestě. Ráda bych zdůraznila,že v terapeutickém procesu-při tvůrčí aktivitě-malování-pan Prudík poctivě provázel Ježíše a právě v uzdravujícím působení živého Krista můžeme být uzdraveni.Děkuji Vám drs.   Křížová cesta byla namalovaná v době od května do listopadu 2017.   Vernisáž a žehnání se konalo ve středu 29.11. 2017 ve 14:30 hod. Obrazy požehnal o. Petr Polívka, farář z farnosti na Křenové, do jejíž péče kaple patří. S. Mlada Kyseláková
Ilustrace
20. 11. 2017
Víkendovka v Opatově
  V pátek 10.11. jsme se s mládeží z farnosti na Křenové vydali na víkendovku na faru v Opatově, kde byl v roce 2016 farní tábor. Sraz byl na faře kde nám Vašek vzal kufry, aby jsme je nemuseli tahat 2 km z autobusu na faru. Přijeli jsme poměrně pozdě večer asi okolo šesté hodiny. Na faře už na nás čekal náš šikovný kuchtík František Malík, který nám zpříjemňoval celý pobyt jeho kulinářským umem. Spolu s Fandou na faře čekal i náš ochotný a velice šikovný řidič Vašek Buchta. Na večeři byla výtečná česneková pomazánka. Celý víkend jsme se zabývali hendikepy. Hráli jsme hry, kdy jsme byli slepí, módní policie nebo pojídali citrón, aby nebylo poznat kdo ho má v puse. Také jsme se koukali na úžasný slavný film Nedotknutelní, který je o Filipovi, jenž má hendikep ochrnutí od krku dolů. Film jsme si rozebrali a šli spinkat.   Ráno jsme se probudili a čekala na nás výborná snídaně. Po snídani začal Fanda připravovat oběd, my jsme se mezitím dívali na "přednášku" o pánovi, který se narodil bez rukou i nohou a hráli na schovku. A protože​ je fara velká byla to legrace. V 11 hodin, jsme se vydali na rozhlednu Mařenka, vzdálenou 9 km. Cesta byla dlouhá ale zábavná. Vyšli jsme na rozhlednu, kochali se výhledem, mrzli a fotili se. Na zpáteční cestě, jsme byli všichni unavení a zmrzlí, tak náš zachránce Vašek doběhl pro auto a vrátil se pro nás a my jsme zatím čekali na kraji lesa. Všechny nás odvezl zpět na faru do tepla a první naše kroky mířily do místnosti s vyhřívanou podlahou. Jakmile jsme se zahřáli a vypili teplý čaj, dali jsme si oběd. Následně jsme umyli nádobí a vyzkoušeli si pomoci hry, jaké to je být slepcem. Hra byla zajímavá a něco nového nás naučila. Po hře jsme si dali večeři a šli spát.   Neděli jsme započali mší svatou v místním kostele naproti fary. Sbalili jsme si kufry, rozebrali zbylé jídlo pomocí dražby a jeli na vlakové nádraží. Do Brna jsme přijeli za tmy. Na faře jsme čekali na Vaška, Fandu a Erika, kteří jeli autem. Mezitím jsme hrálí na schovku potmě. Víkendovka se všem moc líbila a všichni se těšíme na další akce. Lucka Osvaldová a Kristýna Šujanová
Ilustrace
9. 9. 2017
Mise Tacepo 2017 - farní tábor
V sobotu 5. 8. 2017 jsme z Brna vyrazili na naši misi TACEPO. Tématem letošního tábora byla totiž TAjemná CEsta POuští. Vlakem z Brna jsme dojeli do Blatce a odtud jsme šli pěšky na faru v Charvátech, kde jsme se ubytovali. Odpoledne jsme batikovali šátky. Spousta dětí batikovala vůbec poprvé, a tak s napětím očekávali, jak to dopadne.  Než byly šátky hotové, objevili se na faře tajemní pomocníci, kteří dětem přislíbili ochranu na jejich cestě pouští. Byl to Šimon Petr, Matka Tereza, Augustin, Pina Suriano, Terezie Benedikta, Jiří, Maří Magdalena a Zdislava. S tajemnými pomocníky se děti ocitly v poušti, kde je překvapila písečná bouře. Proto si museli zavázat oči šátkem a poslepu se znovu najít. Další překážkou na cestě byly tekuté písky, kde děti hledaly kousky mapy. Večer jsme šli na mši svatou. Mši jsme slavili každý den, obvykle večer a otec Petr nám vždy při promluvě představil jednoho z tajemných pomocníků.  V neděli jsme vstávali až v osm, protože byla neděle. Dopoledne bylo věnováno přípravě na mši. Každý si vzal něco na starosti. Část dětí nacvičovala s Julčou písně, další pak s Majkou připravovali úkon kajícnosti a ti ostatní nacvičili se Slávkou ukazovací modlitbu Otče náš. Po mši jsme šli na oběd a odpoledne nás čekala cesta do pomerančovníkového háje. Jenže ten je vidět pouze za dobré skutky. Cesta byla namáhavá a příležitostí ke konání dobrých skutků tak bylo dost. Hned zpočátku děti ošetřovali Toma s Pájou, kteří dostali úpal a úžeh. Potom celou skupinu postihla malárie a malomocenství, odpadávali jim části těla, mnozí také oslepili, a tak si museli vzájemně pomáhat. V pondělí jsme si všichni sáhli na dno svých sil. Čekal nás přechod Kritickým pásmem. Bylo potřeba překonat pavučinu z provázků, proplazit se pod sítí a při hře na pastýře zahnat stádo ovcí do ohrady. Jenže pastýř byl němý a nemohl chodit. A ovce byly slepé a taky němé. Před začátkem hry si ale mohly ovce s pastýřem domluvit nějaké signály. I tak ale nejeden pastýř zažil při této hře opravdovou bezmoc. Odpoledne byly workshopy s tajemnými pomocníky. Byly to takové dílničky, kde si děti mohly něco vyrobit nebo něco zahrát. Sv. Jiří učil děti střílet z luku, s Matkou Terezou děti vyráběly květiny z ubrousku, u sv. Augustina se malovaly obrázky na zadané téma, např. namaluj hlad. Maří Magdalena hrála s dětmi hry, Šimon Petr skládal s dětmi lodičku z papíru, u sv. Terezie Benedikty se malovaly kříže, u Piny se vyráběl duchovní deník a u sv. Zdislavy zase růžence. Večerní program si pro ty mladší děti nachystali naši „náctiletí“. Každý si ale musel koupit vstupenku za ušetřené dináry (táborové peníze). Po několika zábavných hrách jsme se přesunuli na hostinu, abychom zakončili den v Zeleném údolí. Občerstvení bylo v ceně vstupenky a naše kuchařky připravili opravdu luxusní raut. A ten, kdo si zakoupil předem VIP vstupenku, dostal navíc i pohár. V úterý nás čekala dračí stezka. Děti museli překonat překážkovou dráhu a přenést 7 pomerančů a džbán vody, aniž by jim cokoli spadlo. Dál museli dát pozor na padající kamení (drželi v rukou padák, na kterém byl míč a ten jim nesměl spadnou na zem). A nakonec museli zabít draka. Složili si 3 kopí a těmi měli drakovi shodit jeho koruny. Odpoledne byly opět workshopy. Ve středu byl výlet na Svatý Kopeček. Jeli jsme vlakem z Blatce do Olomouce a potom MHD. Nejprve jsme měli mši svatou v bazilice. Svou vlastní mši. Nebyli jsme tam však úplně sami, spolu s námi ji slavili i ostatní poutníci, kteří tam v tu dobu zrovna byli. Obědvali jsme na louce pod bazilikou ve stínu stromů a pak jsme se přesunuli do zoo. Cestou jsme stihli i stánek se suvenýry a zmrzlinu. V zoo byl asi největší atrakcí výběh s kozami, kam se mohlo vcházet a krmit je a hladit. Tady vydržely děti asi nejdéle, takže pak bylo potřeba přidat trochu do kroku, abychom stihli autobus zpět. V noci přišla bouřka, ale do rána bylo po dešti, takže jsme mohli pokračovat v naší misi. Byl čtvrtek a nás čekal přechod přes Pustou pláň. Pustá pláň však po dešti trochu obrostla, neboť nás uvítal příjemný rybníček schovaný mezi stromy. V jeho okolí hledaly děti pracovní listy, nad kterými mohly přemýšlet o svém vztahu k ostatním lidem a k Bohu. Večer jsme se rozloučili s několika dětmi, které na táboře onemocněly, a pro které si přijeli rodiče. Potom jsme se vydali na stezku odvahy. Sotva jsme se vrátili ze stezky na faru, začala bouřka. Už zase. Abychom se dostali ke studni a k Pastýři, museli jsme v pátek nejdřív překonat propast. Děti postavili most ze židlí a museli pomocí něj překonat určenou vzdálenost. Háček byl v tom, že na židle přilepili izolepou kartičky se jmény svých nejbližších. Pokud některá kartička spadla, museli jít znovu. Za propastí následovala cesta z hvězdiček, kde se plnily různé úkoly. A nakonec jsme se dostali až k mostu, kde mohl každý nahlédnout do studny, aby se uviděl takový, jaký je. Ale Pastýř se neukázal. Tak jsme ho navštívili v jeho domě. Šli jsme společně do kostela, kde jsme mu zazpívali. Odpoledne jsme balily kufry a fotili se. Po večeři byl nástup. Tentokrát netradičně ve sklepě. Děti dostaly diplomy a každý si vybral malou odměnu. Nakonec jsme se přesunuli na slavnostní hostinu do jídelny. Zpestřením večera bylo taneční vystoupení vedoucích. V sobotu jsme si raději přivstali, abychom stihli všechno sbalit a uklidit. Z fary jsme odcházeli v 9 hodin. Do Brna jsme přijeli ve 13:00 a tábor jsme zakončili společnou mší u nás na Křenové. Petra Blaháková Jak vypadal program pro starší děti - mládež? Další momentky z tábora Jak vypadaly naše předchozí tábory? OPATOV 2016 MRÁKOTÍN 2015 LOVČICE 2014
Předchozí měsíc  Duben 2026  Následující měsíc
PO ÚT ST ČT SO NE
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30

Jak pulsujeme ve farnosti Brno-Křenová