ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Aktuality

Ilustrace
11. 3. 2017
Situace mládeže na Křenové
   Od konce října se modlíme za mládež naší farnosti a za celostátní setkání mládeže v Olomouci. Na konci listopadu byla noční adorace pro a za mládež naší farnosti. Byly už dvě výpravy, jedna na Ekofarmu ke koníkům a oslíkům v Jalovém dvoře a druhá byla adventní ke kapličce Mitrovských poblíž Mariánského údolí.     Už asi všichni slyšeli, že jsem přesvědčen, že je možné z naší farnosti vyrazit se skupinkou 10 až 15 lidí na celostátní setkání mládeže v Olomouci. Možná se někdo diví, kde tu mládež chci vzít. Je tady, chodí k nám do kostela na bohoslužby, ale tak trochu roztroušeně. Dva přijdou na jednu mši a další tři na další. Byl bych rád, aby se stal zázrak a podařilo se nám tyto mladé dát dohromady.     Pro mladého člověka je důležité, aby nebyl sám, aby patřil do nějaké party, kde může o své víře diskutovat a sdílet ji i se svými vrstevníky. Snad každý sní o takovém spolču, ale to nevznikne samo od sebe a nebude fungovat samo od sebe. Je potřeba do něho i něco investovat a něco pro něj obětovat. Začíná to tím, že spolu něco prožijeme a pak se chceme vidět častěji a nechceme ponechávat náhodě, kdy nám to vyjde. Přesně to se nám povedlo na spolču pro děti.     Prvními záblesky naděje jsou pro mě jak dvě zmíněné výpravy, tak i závěr roku 2016, který jsme mohli s mladými strávit na věži kostela. Zdá se mi, že je pro nás jako farnost daleko jednodušší podpořit mládež finančně než v tomto stmelování. A to potřebují daleko víc. Potřebují slyšet: „Jeď tam, bude to bezva, bude se ti tam líbit. To ostatní taky zvládneš, neboj se. Jedu tam taky.“     Takovou další podporou v tomto stmelování mládeže z naší farnosti by měl být víkend pro mládež z naší farnosti, který bude od pátku 24. března do neděle 26. března 2017 v Čučicích. Plánujeme i noční adoraci, která bude z pátku 12. května na sobotu 13. května 2017. o. Petr Polívka
Ilustrace
11. 3. 2017
Proč Velkopáteční obřady v 15 hodin?
   Milí farníci! Přemýšlel jsem, jaká má být naše odpověď na zavedení nového státního svátku na Velký pátek. Prosil jsem i o vyjádření pastorační rady a reakce byly rozdílné. Pár jich bylo pro, pár chtělo zůstat u původního času, další byli nerozhodní:-)     Je mi jasné, že pokud se týče skloubení Velkopátečních obřadů s rodinným životem, tak je praktičtější je mít na závěr dne a během dne si každý může dělat, co potřebuje, nemusí nic přerušovat a může někam vyrazit.     Z druhé strany vnímám zavedení nového státního svátku jako příležitost, dát tomu dni nový a hlubší význam než tomu doposud bylo možné. V sousedních zemích je naprosto samozřejmé, že Velkopáteční obřady začínají v 15.00 hodin, tedy v dobu, když Ježíš za nás z lásky obětoval svůj život.     Je mi jasné, že sami od sebe mě o něco takového nebudete prosit, ale věřím, že když nám Bůh touto společenskou okolností (zavedení státního svátku) dává možnost více slavit Velký pátek, tak bychom ji neměli propásnout. Myslím, že za zavedením nového státního svátku bylo víc, než jen nám zařídit jeden volný den navíc.   Berte to ode mě jako pozvání, aby se Velký pátek stal pro celou naši farnost duchovním dnem, aby Velkopáteční obřady byly o tomto dni něčím centrálním, jako je třeba v neděli nedělní bohoslužba. Přeji vám všem požehnanou a plodnou přípravu na letošní velikonoční svátky  o. Petr Polívka
Ilustrace
4. 3. 2017
Fungující spolčo pro děti
  Chtěl bych se podělit o radost, že v naší farnosti máme fungující spolčo pro děti a to jak zásluhou obětavých rodičů, tak i šikovných animátorek. Čas od času navštíví Ignác (to je takový klokan s velkou kapsou a deníkem:-) také mě. Provází věrně děti a animátorky na každém spolču a spojuje je. Je to pro mě vzácný okamžik, když může být pár hodin u mě na faře. Myslím na děti, animátorky a jejich rodiny.    Listuji Ignácovým deníkem a žasnu, kolik lásky a radosti v sobě skrývá, kolik nezapomenutelných okamžiků z něho vyzařuje. Mluví o životě tohoto spolča, o všem co děti spolu prožívají: "Bylo nás opravdu hodně," "Vyráběli jsme koníka", "Vyráběli jsme jedlé betlémy", "Byla to veliká zábava", "Koulovali jsme se tak dlouho, až jsme byli celí mokří", "Dnes jsem byl poprvé na spolču, seznámil jsem se s novými kamarády", Hráli jsme hru "Krokodýl".    Co mě ještě těší, že spolčo roste, přicházejí další děti a líbí se jim tu. Nejde už o hotovou partu dětí, ale o partu Božích dětí, která má otevřená a široká srdce ještě pro další. A tak se nebojte a přijďte se mezi nás podívat. Další příležitost máte v následujících termínech: 5.3.; 2.4.; 9.4.; 30,4.; 14.5. a 4.6. Spolča tučně vyznačená se snažíme o stoprocentní účast a na ty ostatní, přijdou ti, kdo mohou. Bližší info dostanete u našich animátorek Slávky a Julči.  o. Petr Polívka
Ilustrace
4. 3. 2017
Pravidelné čtení Bible
  "Držíte v ruce něco božského - knihu jako oheň! Knihu, skrze niž mluví Bůh. Bible není od toho, aby se postavila na polici, ale abyste si ji vzali a často si v ní četli. Každý den, sami nebo společně... Chcete mi udělat radost? Čtěte Bibli!", říká papež František.    Po dvouletém projektu "Vezmi a čti celou Bibli" si kladu otázku, co lidé v naší farnosti potřebují. Bylo jich pár, které se do projektu zapojili a Bibli přečetli - přelouskali. Měl jsem z nich opravdu radost. Ukázali nám, že to jde Bibli přečíst - prolistovat. Možná by stálo za to ve čtení Bible nějak pokračovat. Bible není knihou, kterou bychom jednou přečetli (i opravdu celou) a mohli bychom ji postavit do police. Udělal jsem už i dobrou zkušenost se čtením jednotlivých biblických knih ve skupinkách zájemců o biřmování a o křest, kde se nám během roku podařilo přečíst celé Skutky apoštolů, Matoušovo evangelium nebo teď dočítáme krásnou knihu Sírachovec, kterou teda čteme už dva roky, ale má taky přes 50 kapitol. Zdá se mi, že najít nějakou biblickou skupinku, kde se text rozebírá, není až zas takový problém, těch je jako hub po dešti. Najít, ale skupinku, kde se Bible prostě čte, už tak snadné není.     Kladu si otázku, zda by nestálo za to začít v naší farnosti s pravidelným čtením Bible. Mohli bychom začít s jednou biblickou knihou, dát si třeba 3 kapitoly na týden, 12 na měsíc a za tři měsíce bychom mohli mít přečtenou a podtrhanou jednu biblickou knihu. Zapojit by se mohl kdokoliv a kdykoliv. Třeba i někdo z biřmovaných, kdo už si nějakou knihu přečetl a chtěl by si tímto způsobem přečíst další. Byl by o něco takového zájem?     Možná bychom mohli začít někdy v září takovou duchovní obnovou pro farnost, na kterou bych se pokusil pozvat P. Petra Chalupu, ředitele českého katolického biblického díla s jeho týmem. Myslím, že by to mohl být takový dobrý start.  o. Petr Polívka
Ilustrace
1. 3. 2017
Maminky na Křenové
  Mít děti je opravdu požehnání a velký dar od Boha. Právě v blízkosti maličkého a bezbranného tvora člověk cítí zázračnost stvoření a také velkou odpovědnost. Jak se o děti starat tak, aby z nich vyrostli dobří lidé - zdraví, obětaví a společenští, kteří mají radost ze života a dokážou se o sebe postarat? Ono toho „všeho dobrého“, co člověk chce pro svoje děti je ještě mnohem víc… Ale začíná se vlastně velice prostě - doma ve své rodině. A pak v blízkém okolí, kde máme své přátele a děti mají zase ty své.     A my, maminky z farnosti, jsme chtěly vytvořit místo, kde se můžou přátelit maminky i děti. Společně se pomodlit, zazpívat, nechat děti hrát samotné, ale přitom být nablízku a pomoci, když si dítě se sebou samým nebo s druhým malým kamarádem neví rady. Vlastně ještě přesněji, nejsme jen pro maminky, ale i pro babičky s dětmi nebo tatínky s dětmi nebo dědečky s dětmi, prostě pro toho, kdo chce s malým dítětem přijít a žít s ním farní společenství. Zní to trochu jako klišé, ale z vlastní zkušenosti vím, že není snadné najít prostředí, kde by lidé byli otevření a přijímali všechny i s jejich chybami nebo odlišným světonázorem. A právě této otevřenosti i přijetí si velice cením. A mám radost, když můžeme s dětmi být ve společnosti jiných věřících rodin. Maminky si trochu oddechnou a popovídají o svých radostech i strastech a děti se trochu okoukají - a třeba zjistí, že při nedělní mši svaté nejsou v kostele jen cizí lidé, ale že jsme společenství, kde máme přátele; že setkání s Bohem neprobíhá jen v našich srdcích, ale i skrze naše blízké a bližní a že v kostele jich je takových spousta.    Scházíme se ve středu v 9 hodin na faře – maminky a děti, které jsou ještě s maminkou doma a nechodí do školky (nebo chodí i do školky, ale středu dopoledne si nechají volno na setkání na faře, jako to máme my). Děti si pohrají, zazpívají, trochu něco posvačíme a pomodlíme se s dětmi po jejich (písničkou nebo krátkou modlitbou) a s maminkami breviář. Pokud máte chuť, určitě přijďte.  Lenka Obrtlíková
Předchozí měsíc  Duben 2026  Následující měsíc
PO ÚT ST ČT SO NE
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30

Jak pulsujeme ve farnosti Brno-Křenová